06.03.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1572 x | vypínač
Mrazivý déšť vloček,
na zem padá
a já myslím jen na to,
co by jsi asi teď,
nejvíce ráda......
Polibek či pohlazení,
nebo něco více,
co to teď změní?
Dát ti srdce,
aby mělo tě co hřát,
když jsi sama.
Nebo noční procházku,
ti s odvahou nabídnout?
Vím, že můžeš,
vše najednou odmítnout....
A tak krajem procházím
a přemítám,
jak asi doopravdy voníš.
Jsi květinou ze zahrad tajemných
a vzdálených stínů,
o které tu stále sním?
Tolik bych rád,
aspoň jednou usnul
v tvém klínu,
snad napořád...
A tak slunce vyhližím,
až bude blíž
a stíny se zkrátí.
Snad jednou pak
řeknu ti víc.
A v okně tvém pak,
nebude muset už více,
hořet na znamení samoty,
plamen svíce...
fantasy emoce sex voľný verš svoboda sobota marnost .. žena smrt cesta hrůza horror vztah město temnota * osud erotika sen . horor srdce deprese přetvářka momentka láska antilistí tma zklamání čas podzim touha strach pocity vyznání příroda beznaděj vzpomínka aa haiku noc povídka smutek x samota naděje pocit realita poezie zima mládí vztahy zoufalství nenávist krev jen tak humor les život ... bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866