01.08.06 | čtenář dasha | 1784 x | vypínač
čas tak pomalu plyne
dým z cigarety pokojem se line
a ven posléze oknem mizí
připadám si jako někdo cizí
jako tělo bez duše tu sedím
do prázdnýho prostoru hledím
a otázky honí se mi hlavou
jako ryby ve vodě si plavou
bez jakéhokoliv cíle
ať už skončí tato chvíle
zbytečně promrhaného času
poslouchánim mlčícího hlasu
hlasu ohlušující volání
co k šílemství mě dohání
on ale nevolá, zoufale křičí
bolestí, co mě uvnitř ničí
a slzy do očí vhání
kdy někdo vyslyší má přání
pomůže zbavit se samoty a bezmoci
kdo bude se mnou koukat do noci
když můj anděl je tam v dáli
býti spolu jsme si přáli
já jsem tu a on je tam
stejně jako já – sám
mě se stýská a mu snad též
tak zvedni se a běž…
za svým andělem
vzpomínka srdce aa smutek svoboda antilistí momentka deprese . x emoce fantasy strach láska krev příroda sen přetvářka vztahy tma město smrt horror touha samota cesta pocity naděje žena osud .. les haiku sex voľný verš mládí nenávist pocit erotika zklamání hrůza zoufalství bolest vztah vyznání poezie marnost temnota sobota noc čas beznaděj * podzim horor realita život povídka ... humor zima jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866