Nokturno.net / tvorba / dílko

S tál v borovém háji
a díval se do širé dáli.

Pojednou poklekl
a tiše s prosbou,
do kraje promlouval:

Vraťte mi mou vílu prosím.
Jen Ji ve svém srdci nosím.
Vraťte mi mou vílu.

Má v sobě velkou Lásky sílu.

Moře vln, slunce paprsků
i vitr v plachtach,
za ní v obět dám.

Vraťte mi mou milou vílu... prosím,
je vše, co mám.

Vrať se prosím ke mě,
spanilá panno.
Co umíš, polibky budit
každé ráno.

Vrať se prosím
jen pro tebe srdce,
v hrudi nosím
a dechu mám.


Jen kámen tam pak stál,
který víla svým polibením
každé rano k životu probirá.