19.11.09 | Lakmé, @, další tvorba | 2007 x | vypínač
...........Vstříc jednomu osudovému večeru co překročil do osudové noci, kdy všechno co se stalo dál, je jen pouhopouhou rozmanitostí tvarů a barev, leč rozpačité úsměvy nutí si pokračování.A v tom všem jsme sami. Navzdory osudu nikdy už nebudu. Reinkarnace, úděsné slovo a úděsná představa. Nekonečně dlouhé životy nekonečného osamění.V polstrované cele vlastního já s prsty dokrvava rozedřenýma prosím si o společnost, mouchu , aspoň mouchu doktore Sevarde.Nejsem náročná, potřebuju nedokonalost sobě vlastní.Uvnitř žil nalézám útěchu...Koluju si ve vlastní krvi a trávím tu šťastné chvíle s tou karmínově modrou aristokratickou...........
realita horor emoce naděje momentka sobota * sen osud marnost zoufalství humor ... příroda sex pocit erotika město x strach cesta poezie temnota jen tak zklamání voľný verš horror pocity . přetvářka deprese touha život povídka bolest vztah podzim .. samota srdce beznaděj krev vyznání svoboda nenávist antilistí fantasy les hrůza smrt vztahy tma haiku aa čas smutek láska žena mládí zima vzpomínka noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866