15.10.04 | čtenář Daria | 2301 x | vypínač
Pohádky na sklo kreslí mráz
a hvězdy přes ně sem tam bliknou...
Do snů mi šeptá čísi hlas
a na sny dá se lehko zvyknout
Tak ráda mám, když padá sníh,
jen když je teplo cítit blízko
život nevázne v závějích,
hvězdy jsou najednou tak nízko..
Slunko je kdesi uvnitř nás...
Když usínám a čekám na sen
a kolem oken chodí mráz
cítím tvou vůni ve svých vlasech...
, linkuj! 
, jagg 
krev poezie touha deprese žena naděje humor sobota antilistí nenávist voľný verš jen tak vzpomínka vztah zklamání přetvářka vztahy haiku . horror .. tma pocity ... osud samota beznaděj realita svoboda bolest noc zoufalství láska život hrůza pocit povídka smutek smrt momentka * horor strach sen mládí vyznání les marnost temnota erotika cesta město příroda sex fantasy emoce srdce podzim čas zima x aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867