15.10.04 | čtenář Daria | 2338 x | vypínač
Pohádky na sklo kreslí mráz
a hvězdy přes ně sem tam bliknou...
Do snů mi šeptá čísi hlas
a na sny dá se lehko zvyknout
Tak ráda mám, když padá sníh,
jen když je teplo cítit blízko
život nevázne v závějích,
hvězdy jsou najednou tak nízko..
Slunko je kdesi uvnitř nás...
Když usínám a čekám na sen
a kolem oken chodí mráz
cítím tvou vůni ve svých vlasech...
, linkuj! 
, jagg 
příroda čas humor samota hrůza vzpomínka vyznání x temnota podzim žena * zima touha noc erotika voľný verš mládí zoufalství . zklamání smutek pocit přetvářka naděje povídka svoboda vztah sex .. realita horror sobota aa srdce život emoce beznaděj deprese jen tak momentka tma horor smrt ... nenávist poezie láska osud haiku vztahy les cesta pocity fantasy marnost sen město krev strach bolest antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867