18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2895 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
hrůza vyznání svoboda život zoufalství pocit aa temnota vzpomínka město beznaděj noc * touha . povídka nenávist příroda mládí marnost strach naděje zima smutek pocity žena deprese .. poezie horror momentka čas humor cesta antilistí voľný verš krev zklamání bolest emoce erotika samota les srdce vztahy fantasy sen haiku x osud podzim tma sobota realita přetvářka sex horor smrt ... láska jen tak vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867