18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2860 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
aa město sobota haiku touha erotika zoufalství horor osud tma samota horror poezie vyznání .. svoboda realita zklamání smrt emoce deprese antilistí jen tak srdce sex momentka . bolest strach vzpomínka humor krev žena mládí vztah pocity vztahy pocit les příroda noc život povídka čas voľný verš marnost láska x podzim smutek hrůza temnota přetvářka nenávist fantasy beznaděj * zima cesta sen naděje ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867