29.10.06 | čtenář čtenář Venciš | 1755 x | vypínač
Pohlaď mě na duši,
Zaryj se pohledem, zaryj se do žil v nichž krev proudí,
Linie těla vkreslená tuží
Po kapkách vpíjí se, v očích mých mihotavě bloudí
Se srdcem z opuky,
Kolem těla kamenného,
Vryju ti do tváří myšlenky,
O smrti, o kousku utrpení mého
Jsi andělem,
vůní, dnem jenž nikdy nekončí
přes najde se ten kdo se zády k tobě otočí
ano – jsi tím omamným parfumem.
krev vztah fantasy zoufalství tma vzpomínka aa cesta povídka nenávist voľný verš pocit haiku horror příroda temnota smrt svoboda horor mládí hrůza beznaděj osud les erotika strach podzim smutek město vztahy * emoce momentka ... čas srdce naděje vyznání sen . bolest život samota x touha žena poezie zklamání přetvářka pocity sobota jen tak deprese marnost antilistí láska realita .. noc zima humor sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866