28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3157 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
, linkuj! 
, jagg 
poezie beznaděj pocity x antilistí voľný verš horror hrůza samota povídka touha haiku momentka vztahy bolest smutek temnota tma cesta nenávist láska město horor les smrt jen tak . marnost noc realita naděje sobota emoce zima erotika vyznání srdce příroda život žena sex .. humor přetvářka krev čas aa zoufalství zklamání podzim fantasy vztah deprese mládí osud ... sen svoboda vzpomínka * pocit strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867