28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3206 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
, linkuj! 
, jagg 
beznaděj zklamání pocity zima humor život krev noc fantasy naděje voľný verš bolest * svoboda haiku jen tak temnota přetvářka les ... osud erotika cesta emoce město vyznání aa smutek láska horor smrt touha . povídka tma mládí sobota x momentka zoufalství horror žena čas vztah vztahy samota deprese nenávist realita hrůza příroda sex podzim poezie vzpomínka sen pocit srdce marnost antilistí .. strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6527
autorů: 867