28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3103 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
, linkuj! 
, jagg 
smutek fantasy voľný verš horor zoufalství nenávist vyznání pocity emoce vztah vztahy vzpomínka * . svoboda touha hrůza x jen tak erotika život povídka poezie horror zklamání čas les pocit tma žena temnota město naděje marnost sex antilistí přetvářka sobota cesta láska beznaděj ... haiku realita krev noc osud srdce strach smrt mládí aa momentka samota bolest zima příroda humor .. podzim sen deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6515
autorů: 867