25.02.05 | čtenář Kadaver, @ | 2208 x | vypínač
Kůže jeho nezdravě je bledá,
hruď se jen neznatelně zvedá,
prázdný, nepřítomný pohled,
nese jej nejistých kroků sled.
Cesta nerovná a hrbolatá,
nalevo louka, vpravo blata
a někde v dálce, na obzoru,
přírody stěna, začátek boru.
Obletován hejny krkavců,
ukrývaje tajemství zoufalců,
vrávoral cestou k lesu
bez zraku a bez hlesu. –
Branou lesa vstoupil do šera,
na bedrech břemeno - nevěra.
Před strom své tělo dovlekl
a pokorně před ním poklekl.
Strom se od ostatních neliší,
není krásnější, ni vyšší
a přesto si jej poutník vybral,
pocítil lásky slepé příval?
V pokleku poutník pokání konal. –
Z pochvy svůj meč náhle vyňal
a otočil jej ostřím k sobě.
Odvážný čin v této době!
Krkavci kol křídly mávali,
matičku svou k sobě volali.
Poutník ptáků temných si nevšímaje,
klečel, modlitbu tichou odříkávaje.
Padal na něj zlatý sníh,
žehnal mu Bůh v nebesích.
Světla krkavci se zalekli
a v dál se strachem odlétli. –
Najednou v jeho očích znát
bolest, úzkost, strach i chlad.
Vzpomínky zpět se vracejí,
rány, které ani čas nezcelí.
Meč za jílec popadnul,
vedví své tělo rozetnul.
I sletěli se krkavci z okolí zase,
by zahnali hlad na mrtvém mase.
les žena temnota .. tma svoboda sobota haiku osud horror erotika emoce antilistí srdce město realita marnost beznaděj aa pocit sen zklamání sex poezie cesta ... samota humor * podzim vyznání jen tak přetvářka čas zoufalství vztah fantasy láska příroda deprese touha hrůza nenávist noc život mládí vztahy smrt smutek horor vzpomínka x bolest strach . voľný verš naděje povídka momentka zima pocity krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866