Nokturno.net / tvorba / dílko

Čekal na ni.
Noc ve městě začínala a on stál na peroně, u podloubí, a sledoval vlaky.
Úplněk na nebi osvětloval tmavé mraky věštící déšt´.
Dnes v noci možná bude pršet, pomyslil si. Ale možná taky ne.
Vždyt´ kolikrát se v poslední době domníval, že bude, a nakonec z toho nic nebylo.

Těšil se na déšt´.
Miloval ho.
Miloval vodu.
Miloval ten chladný vánek přinášející vlhko.

Čekal na ni.
Vlaky přijížděly na stanici a brzdily.
Představil si je jako šípy noci.
Takové jediné osvětlené linky uprostřed tmy.
Krásný pocit se na to dívat.

Zněla hlášení, a on byl ve svém živlu.
Taky by se rozjel někam do noci.
Chvílemi chtěl být těmi červenými koncovými světly rychlíku mizícími ve tmě.

Čekal na ni.
Myslel na první sex, který spolu měli.
Na cesty, které spolu podnikli.
Na to, jak seděla na sedadle spolujezdce a rozesmívala ho.
A rušila jeho pozornost na cestu.

Pak byl dlouho sám.
Až doted´.
Znovu ji uvidí.
Tady se poprvé potkali, též byla taková noc.
Vlak, kterým přijela, přijížděl ve stejnou dobu, jako dnes.
Určitě přijede.

Čekal na ni.
Vlak přijede, a on jí znovu uvidí vystupovat ze třetího vagónu, takového toho, co má na jedné části sedadla pro cestující a na druhé prostor pro velká zavazadla.
Znovu na něj vyvalí oči, a pak se usměje.
Tak nevinně, jak to umí jen ona.
Vždyt´ on z toho mostu nesjel.

Čekal na ni.
Před očima měl soutok dvou řek pod zalesněným kopcem.
Pohlédl na tabuli příjezdů a odjezdů.
Vlak bude mít dvacetiminutové zpoždění.
Cože? pomyslel si. To nemůže. Vždyt´ ona nikdy nepřijela se zpožděním.
Něco není v pořádku.

Zatočila se mu hlava.
Noc na nádraží by náhle vyměnil za místnost, kde by mohl být sám.
Za pokoj, kde by se mohl vyplakat.

Ona nepřijede. Už nikdy tady nebude.
Rozesmívala mne tehdá na cestě, a já jsem málem naboural do kamiónu.
Strhl jsem volant a sjel s autem ze silnice do řeky.
Vlévala se tam jedna řeka do druhé.
Menší do větší.
A moje láska, moje jediné štěstí, které jsem kdy potkal, odešlo do nebe.
A já to až ted´ pochopil.

Poklekl k zemi ve vzlycích.
A jeho slzy padaly, zároveń se začínajícím deštěm, na do té doby suchou zem.