Nokturno.net / tvorba / dílko

Odrážející se měsíc
v  okně a střepech mé duše
probouzí hravé zvíře
slídící ve tmě…
A  neklidem se chvějíc,
čekám na cizince v  tmavém rouše,
co odvede mě do lesú zpátky k  víře,
k  víře ve mně
za ním budu kráčet po špičkách,
za ní budu kráčet nedočkavě,
hltat energii tajemna a kouzel,
zhltnout se dám ním.
Vyspovídat se pak mohu ve voskových kapičkách
ze všech vizí v  mé hlavě…
A  on mi je dal, i  když se trochu vzpouzel
a pak zjistil, že s  ním spím…

Der Mond- meine Geliebte…