21.11.05 | Spina, @, další tvorba | 2216 x | vypínač
Je tak půvabná,
duší i tělem,
mé srdce opět ukradla.
Podivnou hru teď s ním hraje,
hru, jejíž pravidla
jsem nepochopil a nechápu.
Snad o tom neví,
ale ta hra mě ničí,
sází mi rány,
rány jež nesnesu.
Musím jí říci co cítím,
jinak propadnu depresi,
a možná skončí mé trápení.
Ano udělám to!
Ale nevím kdy.
, linkuj! 
, jagg 
jen tak samota život antilistí horror pocity naděje smutek haiku povídka marnost . humor smrt touha voľný verš .. horor ... hrůza sobota srdce mládí noc tma cesta momentka sex les erotika žena nenávist vzpomínka aa vztah vyznání krev zima poezie přetvářka město zklamání bolest realita podzim osud temnota pocit vztahy fantasy příroda svoboda * emoce sen strach beznaděj láska čas zoufalství deprese x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867