21.11.05 | Spina, @, další tvorba | 2181 x | vypínač
Je tak půvabná,
duší i tělem,
mé srdce opět ukradla.
Podivnou hru teď s ním hraje,
hru, jejíž pravidla
jsem nepochopil a nechápu.
Snad o tom neví,
ale ta hra mě ničí,
sází mi rány,
rány jež nesnesu.
Musím jí říci co cítím,
jinak propadnu depresi,
a možná skončí mé trápení.
Ano udělám to!
Ale nevím kdy.
, linkuj! 
, jagg 
marnost nenávist * realita povídka x smrt krev fantasy srdce ... cesta vztah humor noc jen tak zklamání touha čas haiku deprese voľný verš samota erotika momentka město emoce příroda mládí horror bolest poezie strach sobota vyznání aa temnota svoboda život pocit antilistí vztahy pocity podzim žena tma vzpomínka láska zoufalství osud .. horor beznaděj zima sen naděje přetvářka . hrůza smutek les sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867