Nokturno.net / tvorba / dílko

Voníš mi…
jako tráva, čerstvě zraněna kosou sekáče
jako prsť, vlhká a jemná promnuta v dlani
jako pálené listí a ten dým nese vítr podzimní Vysočinou
jako pekařský krámek v pět hodin ráno
kdy chřípí ospalce rozšíří se náhlým přívalem slasti
jako větrem vzedmuté moře tomu kdo cítí jej poprvé
jako milování dvou bez ohledu na to pokolikáté už…
čich se mi pak stává tím co slepému konečky prstů
pro ty tvé vůně bloudím hodiny
roztřesen strachem
že závan tebe co nasál jsem do plic
s náruživostí odnaučeného kuřáka v nádražní putyce,
navždy ztratil se v davu…