03.07.06 | čtenář Bouře Nilu | 1907 x | vypínač
Jak pavouk uzavřen do slepé uličky,sám v sobě nacházím
zazděné cestičky.
Často chci tvořit a ještě to nejde, dlouho trvá, než ze semínka
ovoce vzejde.
Pod vlivem proudu vlastního osudu, vnímám vzlety i pády,
zatvrdlé lidi, co točí se ke mě zády.
Nevlastním cennosti, zlato či stříbro, jendiný poklad mám
vnitřní sídlo.
Návaly radosti a krutého odporu, chci to jen vyvážit a dostat
se nahoru.
Stále se potýkám s vlastními stíny, v tomhle jsem sám,
nepomůže nikdo jiný.
Přec stále hledám, dívám se kolem, jen tak se ohlížím
po dechu silném.
Hledám ženu mého osudu, se kterou stagnovat nikdy snad
nebudu.
Hledám svou píseň, hledám své poslání, zatím ho nezmám
ale hrůzu mi nahání.
Tak řekni mi hvězdo stovky let vzdálená, co je má cesta
a kde začíná.
Já bývám stažen do svého nitra, kdy úleva přijde, že by už
zítra?
Je velké riziko poznávat stín, zabít mne může, to dobře vím…..
Tohle je píseň jednoho člověka, co jako řeka životem
protéká.
přetvářka svoboda samota vzpomínka tma naděje žena noc beznaděj zima deprese voľný verš emoce temnota krev smutek aa pocity povídka erotika sobota * láska mládí příroda nenávist smrt jen tak haiku podzim bolest . les antilistí touha humor srdce vztahy poezie pocit čas ... marnost sen horor momentka realita hrůza zklamání .. fantasy zoufalství život vyznání osud strach cesta město x vztah sex horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866