12.10.06 | čtenář Nuuk | 2958 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
, linkuj! 
, jagg 
vztah haiku realita momentka horor emoce poezie zoufalství srdce touha sobota povídka příroda vztahy antilistí noc * čas samota .. temnota zima x nenávist město horror naděje erotika marnost smutek žena hrůza mládí přetvářka sex láska deprese sen podzim zklamání pocit tma aa vzpomínka svoboda smrt život vyznání ... les humor fantasy pocity . beznaděj cesta jen tak osud krev strach voľný verš bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867