12.10.06 | čtenář Nuuk | 2957 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
, linkuj! 
, jagg 
vyznání noc tma příroda smrt voľný verš touha fantasy svoboda nenávist přetvářka antilistí vztah město vzpomínka pocity čas láska poezie život horor naděje momentka humor podzim osud horror sex * . beznaděj temnota deprese vztahy x hrůza mládí realita aa krev les erotika marnost bolest zoufalství žena cesta sobota strach povídka ... smutek zima emoce .. pocit jen tak haiku sen srdce zklamání samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867