12.10.06 | čtenář Nuuk | 3001 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
, linkuj! 
, jagg 
les svoboda podzim voľný verš humor jen tak pocity město příroda vztah horor beznaděj ... aa nenávist krev haiku vyznání marnost * deprese strach sobota x naděje samota srdce zoufalství temnota hrůza vzpomínka fantasy tma přetvářka cesta bolest mládí emoce život poezie žena vztahy povídka osud .. . smutek láska zklamání realita antilistí erotika sen momentka noc sex pocit touha horror čas smrt zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867