12.10.06 | čtenář Nuuk | 2623 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
sen mládí srdce nenávist . osud noc fantasy život .. emoce x erotika cesta přetvářka zoufalství horor povídka voľný verš vyznání * haiku aa samota realita vztahy pocity sobota marnost zima momentka bolest čas žena smrt smutek les zklamání sex jen tak vzpomínka poezie svoboda naděje humor láska podzim pocit krev strach beznaděj město touha ... temnota deprese vztah příroda antilistí hrůza tma horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866