18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2597 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
zima les horor láska samota haiku naděje cesta hrůza .. vyznání * zklamání fantasy smutek povídka vztah mládí přetvářka erotika deprese noc beznaděj aa příroda nenávist poezie život vztahy jen tak horror humor sobota tma sen osud sex pocit město emoce temnota momentka touha krev žena pocity smrt marnost strach svoboda čas vzpomínka antilistí zoufalství . ... srdce realita x podzim bolest voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6471
autorů: 867