18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2936 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
sobota život poezie strach beznaděj podzim tma láska samota bolest momentka marnost hrůza humor zima deprese sex jen tak přetvářka ... mládí naděje touha zklamání fantasy smutek čas svoboda les pocit vyznání žena emoce sen pocity krev .. temnota vzpomínka . * vztah příroda povídka aa osud voľný verš antilistí noc erotika město smrt x srdce nenávist zoufalství horror cesta vztahy haiku horor realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867