18.11.08 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2850 x | vypínač
Pod dozorem hřmí
a nad Tatrú sa blýská,
neboj, pole sní
a blíží se má víska.
Ty jsi zpocený
a mám ráda tvé tváře,
šplhej ještě výš
až do sluneční záře.
Má malá drzá
vílo z Urban city,
taky tě mám rád,
ta nejmilejší jsi ty.
Půjdem spolu spát
pod kostky teplé deky,
já tě budu hřát,
vždyť spíme spolu věky.
, linkuj! 
, jagg 
sex aa cesta zoufalství horror haiku smutek voľný verš zima jen tak les realita antilistí sobota noc humor příroda čas . .. deprese sen život mládí pocity marnost podzim momentka touha vyznání nenávist vzpomínka krev fantasy ... strach * žena povídka město naděje erotika osud pocit smrt samota emoce láska vztahy tma bolest poezie svoboda srdce vztah horor přetvářka zklamání hrůza x temnota beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867