05.12.08 | Yasminne, @, další tvorba | 2249 x | vypínač
Na louku slunce svítí,
jemně hřejí jeho paprsky.
Ve vánku se pohupuje kvítí,
Včelky si vychutnávají své pamlsky.
Z dálky je slyšet elfů zpěv,
klidné a lehké pohlazení,
zde nepanuje žádný hněv,
slaví se jarní probuzení.
V rytmu hudby pohupuje se každý květ,
V dálce úzký potok šumí,
Příroda si hraje s vůní,
snad nikdo by nenarušil tento svět.
Přesto se v dáli něco mihne,
vypadá to jako kůň.
Srdce mi lehce zjihne,
když spatřím poblíž tůň
a u ní stojí jednorožec.
Aura kolem něho září,
vyznačuje čistou lásku.
Však taur tu nádheru zmaří,
když dotkne se svého pásku,
snažíc se zbraň uchopit.
Zběsile jednorožec uhání,
jenž nebezpečí cítí,
trávu kopyty rozhání
a zadupává kvítí.
Proč člověk vše pěkné zkazí,
Používá jen hrubou sílu.
Elf ho jistě jednou na kolena srazí
a docílí míru,
jenž přinese přírodě klid.
vztahy ... hrůza humor krev příroda sen aa cesta mládí fantasy noc přetvářka život sex les tma temnota osud smrt zoufalství voľný verš antilistí emoce horror haiku realita strach samota erotika poezie pocity .. zklamání naděje zima momentka podzim jen tak srdce žena beznaděj čas láska deprese x město vztah svoboda vzpomínka pocit povídka marnost bolest horor nenávist touha sobota * smutek . vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866