10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2104 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
zima tma láska horror bolest humor ... voľný verš srdce les život naděje fantasy mládí erotika pocit .. příroda vzpomínka emoce vztah samota pocity beznaděj deprese zoufalství sex město čas povídka noc momentka touha smutek krev aa x hrůza * jen tak smrt . nenávist strach vztahy osud poezie marnost přetvářka temnota svoboda žena vyznání cesta realita zklamání antilistí podzim haiku sobota horor sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866