06.12.05 | Spina, @, další tvorba | 1957 x | vypínač
Zdál se mi sen,
že jsem na světě samoten.
Toulal se ulicemi,
prázdnými snad mrtvými,
vzduch byl teplý
a vítr .... vítr,
ten nefoukal.
Běžel jsem,
nevím kam.
Pak se zastavil,
nedýchal.
Ba ani srdce mi netlouklo.
Nevěděl jsem proč,
neměl jsem ponětí kde jsem..
Pak se znovu rozběhl,
běžel,
hnal se dál.
Najednou padal někam do tmy.
Dopadl,
ležel a nemohl se hnout.
Usínal jsem,
cítil jsem teplo a bylo mi fajn.
V dáli jsem slyšel dívčí hlas,
hlas s nádechem bezmoci i naděje.
Ten hlas prosil a sliboval.
Na prsou jsem cítil tlak.
Už dále nechtěl spát, byl zvědav
a tak jsem se nadechl.
vztah vyznání žena . povídka strach srdce smrt smutek příroda beznaděj zoufalství pocity osud vztahy podzim marnost svoboda haiku .. noc přetvářka naděje realita touha cesta vzpomínka zklamání nenávist deprese antilistí horor aa pocit samota fantasy sen erotika ... humor město bolest život poezie jen tak horror mládí zima voľný verš sex x sobota momentka čas láska emoce hrůza tma * les temnota krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866