Nokturno.net / tvorba / dílko

Děkuju Ti za každý Tvůj dotek,
za každý polibek
na krk, rty i prsa.
Ďekuju Ti za každou drobnost,
za každou sladkůstku,
za prsty na mých rtech...
Vždy si tě budu vážit,
budu si tě pamatovat
takového hodného,
jako jsěm tě znala.
Ďekuju za ty drobné okamžiky...
A chybí mi moc,
ale ty přece víš své.
Snad už i to , proč nejsme spolu...
A můžeš říkat, že byla jsem motýlek,
co poletuje hledat náruče cizích postýlek.
Ta co Tvou hodnou ruku kousla...
Téměř- pro chlapa samá pitomost,
co měl by ji jako pomíjivou slabůstku...
Promiň, vzala jsem Ti z plachet dech...
Ach bohové, neumím se více snažit!
A ani jiné nebudu více než Tebe rozmazlovat...
Jsem jenom plemene čarodějnic padlého,
však stejně ráda jsem Tě znala
a děkuju drahoušku...