27.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 1482 x | vypínač
Světla míří temnotou.
Blíží se z neznáma, mihnou se kolem a mizí dál.
Déšt´ smáčí mou tvář.
Jeho kapky přejedou po mé pokožce a pak padnou na zem.
Temnota je opět temnotou.
Je všude okolo.
Je tak krásná a neodolatelně podmanivá.
V dáli vidím světla lidské civilizace.
Vesničky, města.
Silnice k nim je osvětlená, mokrá a pozdravená stromy.
Listy na ní jsou jako dopisy, ve kterých jí oznamují, že pro ně nastal čas spánku.
Déšt´ sílí a já se stávám jeho součástí.
Temnota houstne a obemyká mě víc, než dřív.
Brzy mě pohltí.
I pro mě nastal čas spánku.
humor erotika vztahy samota smrt život příroda hrůza momentka noc podzim povídka bolest pocit beznaděj sobota srdce touha horror vztah antilistí les krev * mládí zima strach cesta x zklamání přetvářka realita zoufalství . láska vyznání jen tak emoce .. horor fantasy sex smutek město tma čas nenávist haiku žena ... voľný verš marnost pocity aa deprese temnota poezie osud vzpomínka sen naděje svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866