24.02.10 | čtenář Maura, @ | 2133 x | vypínač
Ráno už sníh napadl na střechy domů
hřeji se ve své teplé posteli,
ještě, že dnes máme zas neděli,
snad můžu žít chvíli bez šílených shonů.
Hudba z rádia mne pohladí na duši,
poslouchám ráda tiché tóny,
pro hudbu cítím vřelé sklony,
jen ať mne nikdo dnes z klidu neruší.
Já vím, že čeká toužebně na mé dopisy.
Verše mi posílá každý všední den.
A také obrázky se žlutými narcisy.
Veršovat neumím, tak takticky mlčím.
Raději sním si o tobě svůj sen.
Před přívalem slov se ustrašeně krčím.
antilistí humor bolest podzim realita les žena mládí vztah nenávist srdce aa x vyznání čas sex pocit zklamání příroda ... erotika život voľný verš tma sen smutek emoce naděje samota poezie touha temnota * osud jen tak vzpomínka deprese haiku vztahy strach . marnost fantasy .. svoboda momentka přetvářka krev láska pocity horror zoufalství hrůza zima cesta beznaděj smrt sobota horor noc město povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866