01.04.08 | moth, @, další tvorba | 2167 x | vypínač
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Zelené číše listů za oknem
Slunce v nich perlí jako šampanské
budu z nich pít až dopiju je do stínů
Poslední kapky spadnou světluškám
Stříbrnou cestou zpátky k neonům
mé okno pomůže mi měsíc nést
Doma ho tiše opřu o stěnu
zavřu zas dokořán a rozsvítím
hrůza humor smutek vyznání voľný verš přetvářka příroda čas fantasy zoufalství sex mládí .. vztahy cesta jen tak žena horror haiku sobota touha antilistí tma poezie * beznaděj osud smrt život srdce noc město svoboda zklamání vztah povídka . samota naděje temnota deprese podzim momentka erotika bolest pocit láska krev aa realita ... marnost pocity zima vzpomínka les strach nenávist emoce sen horor x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866