01.04.08 | moth, @, další tvorba | 2575 x | vypínač
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Zelené číše listů za oknem
Slunce v nich perlí jako šampanské
budu z nich pít až dopiju je do stínů
Poslední kapky spadnou světluškám
Stříbrnou cestou zpátky k neonům
mé okno pomůže mi měsíc nést
Doma ho tiše opřu o stěnu
zavřu zas dokořán a rozsvítím
, linkuj! 
, jagg 
povídka .. hrůza příroda naděje strach realita poezie pocity temnota město sex podzim horor nenávist x antilistí ... mládí žena zklamání fantasy pocit smrt vztahy jen tak momentka deprese osud aa zoufalství emoce tma voľný verš erotika les marnost sen přetvářka život * srdce noc sobota horror humor zima touha vztah čas . haiku láska samota krev vzpomínka bolest cesta svoboda beznaděj vyznání smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867