01.04.08 | moth, @, další tvorba | 2552 x | vypínač
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Zelené číše listů za oknem
Slunce v nich perlí jako šampanské
budu z nich pít až dopiju je do stínů
Poslední kapky spadnou světluškám
Stříbrnou cestou zpátky k neonům
mé okno pomůže mi měsíc nést
Doma ho tiše opřu o stěnu
zavřu zas dokořán a rozsvítím
, linkuj! 
, jagg 
antilistí povídka voľný verš sen zklamání haiku smutek život město beznaděj strach tma podzim nenávist cesta krev bolest touha deprese horror erotika vyznání čas poezie zoufalství x vztahy pocit momentka emoce žena aa samota hrůza realita vzpomínka smrt horor noc .. fantasy přetvářka mládí sobota zima srdce ... osud humor pocity sex * les svoboda vztah . temnota marnost láska jen tak naděje příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867