14.11.06 | Vexar, @, další tvorba | 1895 x | vypínač
Doběhl jsem jako poslední. Udýchaně jsem žvatlal do telefonu: „Zrovna jsem
vešel do letadla a hledám místo, zavolám ti až přistaneme, zatím se měj, ahoj“ a
prohlížel jsem si cedulky na sedadlech. Trochu jsem se bál svého
spolucestujícího, nejsem žádný konverzační typ a chtěl jsem si číst nebo lépe
spát. Sedadlo 47 B. To bylo ono. Obě místa byla volná. Usadil jsem se
pohodlně a vyčkával na odlet. Měl jsem namířeno do CSW, moje první cesta za
moře. Vůbec se mi tam nechtělo. CSW jsem neměl v lásce, nesnášel jsem ten
život velkoměst.
„Dovolíte?“ vysoký ženský hlas mě oslovil a já jsem s sebou trhnul a
trochu trapným pohledem jsem se koukal na pohlednou blondýnku. Beze slova jsem
se zvedl a pustil slečnu sednout. K oknu. Beze slova. A pak jsem mlčky
komunikoval s podlahou. Usmála se a nechala mě být.
Letadlo začalo stoupat a mě napadlo, že jsem si chtěl číst. Vytáhl jsem
knihu, modernismus, ideální čtení do letadla. „Co to čtete?“ zeptala se, asi už
to nemohl vydržet. Otočil jsem na obálku a ukázal ji název. „Jmenuji se John
Snake“ podal jsem ji ruku. Potřásla mi s ní a zadívala se z okna.
Trochu mě to zmátlo. „ Mohu se zeptat na vaše jméno?“
To co následovalo byl skoro čistý řev. Celé oddělení se otočilo, letušky
se přišly podívat co se děje. „Tak vy mě neznáte? To si snad děláte srandu“
zakřičela a začala šátrat v kabelce. „Omlouvám se, ale opravdu vás neznám“.
Řekl jsem až bázlivě. Šel z ní posvátná strach. Postavila se a namířila mi
na hlavu nějakým kanónem. „Tak mě teda poznáte“. Vystřelila. Svalil jsem se
k jejím nohám. Byl jsem mrtvý.
Nikdo hystericky nekřičel, nikdo se nesnažil utéct. Většina okolí se
začala klanět a opakovali „to je ta slavná hvězda, to je ta slavná
hvězda,…“ „Tak, je tu ještě někdo kdo mě nezná?“ zařvala. Několik jedinců
s sebou trhlo, čistý průstřel hlavy. Svalili se na zem, k jejím nohám.
Do konce letu jsem si připadal jako v nebi. Když jsme vystoupili
z letadla, byli jsme všichni povzneseni, pochopili jsme, už jsme nikdy
nechtěli zpátky. Zapomněli jsme na naše předchozí známé, tohle je prostě začátek
nového života.
Od té doby pořád myslím na tu ženu, a ona pořád myslí na mne. Kouká na mě
z výloh, z trafik, je pořád se mnou. Od té doby žiji v CSW,
v centru světa. Jím kvalitní jídlo, čtu kvalitní literaturu, dívám se na
kvalitní filmy, poslouchám kvalitní hudbu a jsem hlavně v bezpečí!
. zima aa svoboda tma zklamání jen tak voľný verš erotika naděje vztahy horor strach smrt touha hrůza podzim x přetvářka vztah nenávist fantasy antilistí město srdce sen realita ... pocity život humor poezie cesta * emoce noc vzpomínka marnost bolest mládí smutek čas samota horror zoufalství sex haiku krev žena povídka deprese osud příroda vyznání sobota temnota pocit láska beznaděj momentka .. les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866