23.02.06 | jarin, @, další tvorba | 2200 x | vypínač
V lednu ztichlým lesem
nočním ztichlým lesem
nechal jsem jít kroky mé
v bílém sněhu tištěné.
Kráčeje chodbou chladné noci
se světlem Luny ku pomoci
kde rád sokol ve dne loví
náhle se ozval zpěv soví.
Ve spirále vrškem smrku
stočený jak lstivý had
můj směr se chystal roztrhat.
Avšak vlastním dohodu,
že ta stezka, po níž během
neruší se sovím zpěvem.
hrůza horor pocity ... samota žena emoce deprese vztahy beznaděj podzim les . x touha momentka osud horror antilistí sen fantasy tma město svoboda noc smrt nenávist láska humor voľný verš život realita cesta čas smutek naděje vyznání mládí srdce přetvářka .. bolest poezie krev povídka sobota erotika vzpomínka aa marnost vztah strach temnota pocit * zoufalství jen tak haiku příroda sex zima zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866