23.02.06 | jarin, @, další tvorba | 2596 x | vypínač
V lednu ztichlým lesem
nočním ztichlým lesem
nechal jsem jít kroky mé
v bílém sněhu tištěné.
Kráčeje chodbou chladné noci
se světlem Luny ku pomoci
kde rád sokol ve dne loví
náhle se ozval zpěv soví.
Ve spirále vrškem smrku
stočený jak lstivý had
můj směr se chystal roztrhat.
Avšak vlastním dohodu,
že ta stezka, po níž během
neruší se sovím zpěvem.
, linkuj! 
, jagg 
x bolest zklamání sex horror láska svoboda humor naděje ... deprese podzim srdce * vzpomínka les hrůza strach cesta antilistí erotika fantasy temnota sen příroda poezie čas vyznání voľný verš nenávist osud beznaděj město tma touha samota horor . smutek mládí povídka noc krev pocit realita smrt vztahy přetvářka žena emoce život .. sobota aa pocity momentka vztah zima jen tak marnost zoufalství haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867