23.02.06 | jarin, @, další tvorba | 2560 x | vypínač
V lednu ztichlým lesem
nočním ztichlým lesem
nechal jsem jít kroky mé
v bílém sněhu tištěné.
Kráčeje chodbou chladné noci
se světlem Luny ku pomoci
kde rád sokol ve dne loví
náhle se ozval zpěv soví.
Ve spirále vrškem smrku
stočený jak lstivý had
můj směr se chystal roztrhat.
Avšak vlastním dohodu,
že ta stezka, po níž během
neruší se sovím zpěvem.
, linkuj! 
, jagg 
les podzim vztah krev momentka jen tak sen horor poezie vzpomínka ... antilistí srdce cesta aa erotika přetvářka svoboda vyznání tma noc osud deprese .. samota temnota život hrůza mládí pocit zklamání haiku vztahy sobota touha čas sex město strach smutek humor . příroda horror voľný verš pocity realita povídka žena emoce bolest fantasy zima naděje nenávist smrt * láska marnost zoufalství x beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867