20.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 1919 x | vypínač
Hořce a protěže
Když kvetou hořce
a bílé protěže
pod letní oblohou na skalách visí,
chtěl bych mít koní pár,
povolit otěže,
jet cestou necestou
pod hřeben lysý.
Pouhý sen -
mraků pár k obzoru cválá.
Na tohle spřežení ztěží si písknu.
Kde tuším hvězdy plát,
nebeská lada,
aspoň v snu nevinném
k srdci tě tisknu.
Nevím,
proč najednou beze slov stojím,
protěže s hořci ti do vlasů vplétám…
Ale jen ve snu…
Až ten sen pomine.
zbude jen tato
milostná věta.
Doteky
Deštivé ráno.
Kdosi zvoní,
tma ještě hvězdy rozdává.
Kukátko,
klika.
Venku stojí
jakási zmoklá postava.
Váhavě dveře otevírám,
tomu,
kdo čeká u dveří.
Jsem pošťák, pane,
odpovídá.
Nesu vám kytku protěží.
Pár zvadlých kvítků
v mokré dlani
není už vůbec k poznání.
Něžně je tisknu.
Ještě voní
doteky,
tvými dlaněmi.
Promoklý pošťák
zmizel kamsi.
Na zemi louže,
suchý list…
Mlhavý podzim,
stopy čísi,
nádražní klakson,
táhlý hvizd…
Nábřeží kolem Dřevnice
Šel jsem dnes
kolem Dřevnice,
do řeky listí padá,
stromům tam trčí do výše
nahé ruce
a záda.
Mlha,
ta bílá stařena,
je stále blíže zemi.
Most k gánovu,
zastávka,
zem svítí kalužemi.
Tak sbohem,
nic se nestane.
Troleje v dálce sviští.
Miláčku,
kdy se potkáme?
Snad na zastávce příští?
Jak ošidné,
to slůvko snad…
Kde jsou ta ústa drahá?
Po nábřeží jde listopad,
do vody podzim padá…
podzim touha povídka krev temnota láska realita ... hrůza horror noc x vztahy naděje město marnost .. smutek antilistí momentka bolest haiku pocity sex * zoufalství vzpomínka vztah zima tma voľný verš nenávist sobota sen srdce svoboda život aa deprese . žena erotika mládí smrt poezie vyznání beznaděj zklamání osud emoce les přetvářka jen tak příroda pocit fantasy čas strach samota cesta humor horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866