26.02.12 | black halo, @, další tvorba | 1736 x | vypínač
Ztrácí se slova v básníkově dechu,
Pro lásku? Soucit? Snad pro útěchu.
Odchází touha vysněným májem,
Pro rozum? Moudrost? Snad pro nezájem.
Dal shnilou růži čisté panně,
hrával si tak na mudrce,
učil ji dýchat přerývaně,
výměnou za její srdce.
A jí nezbylo než tiše vzlykat,
že nebyla to o čem snil,
tak se naučila neodmykat,
a její svět se zatemnil.
aa * krev marnost cesta přetvářka vzpomínka fantasy nenávist vztahy osud emoce temnota bolest město noc horror ... smrt antilistí . vyznání momentka láska mládí čas .. zoufalství vztah žena život humor haiku x erotika touha horor svoboda podzim smutek pocity poezie příroda strach jen tak samota sex sobota srdce naděje les pocit deprese zklamání hrůza tma sen povídka beznaděj zima realita voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866