25.01.07 | Verba, @, další tvorba | 1837 x | vypínač
Znal jsem mnohé krásyvšedního dne
než přijeli tanky do vesnice
lidé utíkali jak vyplašené opice
a ten zbytek…žádné slitování vojácí nemají
do prchajícího davu střílejí
pod tíhou samopalů zuby zatínají,
děla rány vydávají
lidé na zemi v louži krve leží
čas už nikam neběží,
zastavil se!
bylo ticho jen já sem utíkal do kopců
moje srdce tlouklo jako tisíc zvonců
pak trhl jsem sebou k zemi prudce
pak přestalo tlouct i mé srdce!
jen tak krev .. vyznání haiku nenávist cesta les smrt smutek x mládí bolest osud město zima marnost pocit sex hrůza láska život samota aa příroda horor * vztahy podzim erotika čas fantasy voľný verš naděje emoce beznaděj antilistí ... strach noc srdce humor zklamání poezie povídka deprese přetvářka vztah touha horror sen svoboda vzpomínka sobota pocity momentka tma realita zoufalství . žena temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866