Nokturno.net / tvorba / dílko

Zavřu oči,
nadechnu se dlouze,
odložím svúj rozum na noční stolek
a ukolébám se do snú
pavučin
lehonkých...

Spáchám milostní zločin,
když upíšu se touze
jak jedna z naivních holek,
co v komúrce čekaj na tmu
a svícím poroučí
v slovech tichounkých...

Otevřu okno dokořán,
pošlu polibek měsíci,
pošlu mu kousek duše
a zpočítám čím dúm Venuše pohostí
mně a tebe-
dva spáče.

Noční klid bude ve mě zachován,
když zaplaví mě hvězdné světlo zářící,
když zaspím v zákutí jeho říše
a rozplynu se až na kosti
v mém rúžku nebe
plném stracených hraček...