23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2170 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
, linkuj! 
, jagg 
erotika tma momentka strach bolest láska osud aa deprese zklamání pocit touha žena * přetvářka emoce krev beznaděj jen tak x .. sex realita podzim srdce smrt sobota sen vztahy . haiku marnost město příroda pocity ... noc vyznání voľný verš povídka les temnota horor samota nenávist hrůza vzpomínka naděje svoboda poezie čas horror zoufalství mládí vztah humor cesta antilistí smutek život zima fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867