23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2198 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
, linkuj! 
, jagg 
les smutek fantasy temnota život sen láska * krev emoce nenávist vzpomínka příroda naděje jen tak bolest vztah srdce marnost čas horor mládí osud haiku strach deprese ... přetvářka pocit . žena cesta horror momentka hrůza noc zima vztahy město samota podzim zoufalství voľný verš touha beznaděj povídka realita vyznání zklamání antilistí poezie svoboda x humor pocity sex .. smrt tma sobota aa erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867