Nokturno.net / tvorba / dílko

EXPEDICE HUMANA HUMANA - napsal Pipin
Monti Sureanu 2012

Není důležité dodržet vytýčené cíle.

Den 1. Pátek, 20.04.2012

Sraz byl dohodnut do nádražky ve Svinově. Z tohoto plánu brzo sešlo, protože jsme se potkali ve Zwetleru.. No když jsme se tam už teda sešli,dáváme pivko a míříme na ten sraz do nádražky. Tam zjišťujeme, že nikdo další nedorazil a jsme tedy komplet. Taky zjišťujeme, že krom baru si není kde sednout. Nevadí, Pavel přemlouvá, nějakého týpka ať si sedne jinam a usedáme. Dáváme pivka a postupně odbíháme do trafiky, na informace pro vytisknutí spojení a tak. Snažíme se zaplatit, což se vzhledem k tomu, že sedíme u baru, nezdá jako velký problém. No divili by ste se. Nakonec se nám to přece jenom podaří a míříme na vlak. Po cestě dokupujeme dva litry vína a minerální vody a fičíme na vlak.
Nastupujeme.Vlak je docela plný, nacházíme tedy místo u hajzlíku posledního vagónu. Super. Doufáme, že nebudeme sedět v uličce až do Budapešti. Průvodčí se nám diví, že jsme si nekoupili místenku a ujišťu je nás, že v Přerově se to trochu vyprázdní, ale jenom trochu. Měl pravdu. Stále v uličce. Popíjíme 1litr vína a očumujeme velkou skupinu trempů, kteří nevypadají, že by jeli do Budapešti. Nakonec naše upřené, čím dál více opilé pohledy nevydrží a v Starém městě u Uherského hradiště vystupují. Bleskurychle zaujímáme jejich místa a šťastně otvíráme další litr vína.Vínka postupně ubývá, chvíli hrajeme kostky a cesta příjemně ubíhá za stupidního šťebetání dementních slovenských husiček. Postupně jsme více a více opilí a ve vlaku příbývá maďarů.
Budapešť. Vystupujeme a opět kupujeme pivka, tentokrát ale maďarské. Bosorod. Fakt pěkné nádraží. Velké a klasické, už tu jenom chybí supící parní lokomotivy. Ještě chvílu očumujeme tu nádheru a pak mizíme ke stánku do sklepa, k úschovným skříňkám a stánku Telefonok. Popíjíme a čekáme na vlak. Krademe různé maďarské cedulky.
22:30 odjíždíme z Budapešti. Prázdný vlak, kupéčka, pohoda. Usínám. Zachvíli nás probudí celníci, že chcou passport. Opět usínám. Za chvíli nás opět budí celníci, pak zase průvodčí. Potom zase ti celníci, dokonce z nějakým kriminalistou či co v civilu, který si zapisuje naše iniciále. Opět usínám...