02.09.05 | čtenář Venciš | 2421 x | vypínač
Cítil jsem tvůj horký dech,
jak ranní vánek tančil mi po zádech.
Mé prsty zaplétaly se do těch tvých
a naše těla splynula v jedno - to není hřích.
Něžně laskal jsem tvé ušní lalůčky,
po šíji sjížděl jsem níž a níž,
zdolával neznámé krajiny malými krůčky,
byl jsem ti blízko, však chtěl jsem být ještě blíž.
Svými boky hrála jsi ladnou symfonii,
jen pokračuj, naše těla touží po slastné harmonii.
Svět jsme vůbec nevnímali,
byli jsme jen já a ty,
naši píseň při aktu lásky hráli,
byl to krásný čas, vášeň a úžasné pocity.
beznaděj smrt žena zklamání realita vyznání momentka humor antilistí jen tak touha čas x mládí voľný verš marnost ... strach smutek noc hrůza emoce samota nenávist sobota pocit tma město krev cesta poezie osud život deprese pocity zima vzpomínka sex fantasy * horor erotika temnota svoboda láska .. přetvářka srdce sen vztah naděje povídka příroda zoufalství podzim vztahy haiku horror bolest aa les .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866