Nokturno.net / tvorba / dílko

Smutek z kuchyně mi utek.
Nevím, kam moh zajít,
nemůžu ho najít,
bez smutku jsem smutná,
nemůžu se trápit,
nemůžu si smutnit.
Z beznaděje naděj,
z pláče smích se stane.
Mile,usměvavě
svět se náhle tváří.
Slunce na obloze
den co den si září.
Ptáci zpívají si,
básník zase „básní“.

Smutek z kuchyně mi utek.
Nevím, kam moh zajít,
Vím jen,
že
nechci ho už najít.
(Možná,že…
trápen u mne hlady,
plaval k Tobě do Kanady ?!)