17.07.08 | čtenář Gabrieli, @ | 1894 x | vypínač
Mé já a vesmír
Všeho je tak málo.
Jdeš, běžíš, sprintuješ.
A pořád to je málo.
Chtělo by to letět.
Letět nadsvětelnou rychlostí,
krásný temný vesmír,
mléčná zákoutí,
svit hvězd,
mlhové opary,
teplo a chlad.
Nekonečno nekonečna.
Modré, červené, zelené planety.
Žáry hvězd.
Krása a krása.
, linkuj! 
, jagg 
osud marnost * horor naděje jen tak čas nenávist horror erotika antilistí smrt temnota strach vztah haiku zoufalství bolest momentka zklamání . město emoce žena voľný verš aa sobota humor mládí vyznání život povídka tma .. srdce přetvářka láska fantasy les krev noc poezie sex ... sen podzim beznaděj příroda cesta vzpomínka deprese hrůza vztahy touha pocity pocit smutek zima svoboda realita x samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867