17.07.08 | čtenář Gabrieli, @ | 1563 x | vypínač
Mé já a vesmír
Všeho je tak málo.
Jdeš, běžíš, sprintuješ.
A pořád to je málo.
Chtělo by to letět.
Letět nadsvětelnou rychlostí,
krásný temný vesmír,
mléčná zákoutí,
svit hvězd,
mlhové opary,
teplo a chlad.
Nekonečno nekonečna.
Modré, červené, zelené planety.
Žáry hvězd.
Krása a krása.
antilistí voľný verš haiku život * sen sobota momentka smrt naděje podzim aa realita vztah nenávist sex srdce čas noc zklamání osud bolest svoboda poezie deprese erotika beznaděj žena horror emoce cesta strach marnost jen tak les vztahy město příroda pocit touha x zoufalství samota krev horor temnota smutek vzpomínka humor tma vyznání mládí hrůza . přetvářka .. zima láska ... fantasy pocity povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866