18.07.04 | Anemone, @, další tvorba | 2101 x | vypínač
Čas, ten zabiják krásy,
čas, ten nositel spásy,
chce s námi hrát hru smrtelnou,
chce hrát za cenu jedinou –
za cenu našich duší.
A my, lidská stvoření,
k záhubě, k zániku stvořeni,
prát se s tím katem lidských životů chceme,
a proto proti němu tolik zaslepeni jdeme,
jdeme věčnou, prázdnou pouští.
Čas, ten soudce ztracených,
čas, ten mučitel nevinných,
tolik ubíjí naši mysl, z našich těl srdce rve,
usmrcuje lásku a nevinnost, vrhá pod nohy vše zlé,
my oči jen klopíme a slzy smutku roníme.
Tuhle hru nikdy nemůžeme vyhrát,
prohráli jsme už na začátku, to musíme přiznat,
čas, ta hrozba věčnosti nad námi visí,
vždyť není nikoho, kdo naše žití vzkřísí,
a s časem na bedrech jednou skonáme.
temnota nenávist sen podzim emoce voľný verš naděje mládí vztahy strach deprese povídka humor momentka pocity erotika marnost smrt zoufalství smutek . hrůza život * x bolest láska fantasy osud noc krev beznaděj příroda samota svoboda sobota horor aa horror haiku zklamání žena tma vzpomínka .. cesta vyznání les pocit srdce jen tak město čas antilistí realita touha sex zima přetvářka poezie vztah ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866