18.04.07 | Doris, @, další tvorba | 2569 x | vypínač
NOSOTROS SOMOS OJOS
Loučíš se a fouká vítr.
Mé malé dlaně mávají.
A říkají,sbohem tati.
Dveře o hranu skřípají.
Mé plné rty šeptají.
Znám jenom tvé šaty.
Slunce přestalo hřát.
Mé černé oči vnímají.
Velký oranžový pomeranč.
Listy v dešti se lepí.
Mé myšlenky zkoumají.
Staré tátovy fotky potají.
, linkuj! 
, jagg 
* . cesta zklamání nenávist humor .. marnost zoufalství žena svoboda vztah přetvářka tma aa vyznání sobota srdce zima momentka fantasy bolest láska ... smutek vzpomínka mládí život příroda realita pocity podzim povídka touha haiku voľný verš les noc pocit vztahy erotika x strach krev smrt naděje deprese sen beznaděj horror poezie osud samota jen tak čas emoce antilistí temnota hrůza sex město horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867