18.04.07 | Doris, @, další tvorba | 2272 x | vypínač
NOSOTROS SOMOS OJOS
Loučíš se a fouká vítr.
Mé malé dlaně mávají.
A říkají,sbohem tati.
Dveře o hranu skřípají.
Mé plné rty šeptají.
Znám jenom tvé šaty.
Slunce přestalo hřát.
Mé černé oči vnímají.
Velký oranžový pomeranč.
Listy v dešti se lepí.
Mé myšlenky zkoumají.
Staré tátovy fotky potají.
emoce voľný verš naděje temnota město noc antilistí vyznání jen tak osud horor hrůza samota pocity nenávist čas marnost přetvářka .. fantasy láska touha horror momentka pocit . smrt realita zklamání sobota les aa srdce poezie život smutek sen cesta povídka žena mládí krev zima sex zoufalství ... erotika strach beznaděj tma x bolest vztah deprese humor * svoboda vztahy vzpomínka příroda podzim haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866