Nokturno.net / tvorba / dílko

Trápím se myšlenkou,kdykoli začnu

snít,

kolik je krásných míst,v kterých mi nelze

žít,

na lidi myslívám po kterých stěží

jen,

sklouzne můj něžný zrak,jako by

okouzlen,

na úsměvy na tvářích,beze mě uschlý

květ,

já bez těch úsměvů mohla jsem

zešílet.



Abych se utěšila,podnikám zvláštní

lov,

snažím se den co den,chytat se krásných

slov,

a ve snách vytvářím na tvářích

ůsměvy,

ve slokách,ve slohu,

co zbývá mi nežli psát,

když všechno nemohu.....