17.01.09 | čtenář Evan | 2416 x | vypínač
Bojím se ozvat mám strach nezasáhnout
že se budeš zlobit že mě zavrhneš
jako tisíce dalších
a jestli mě nezavrhneš tak mě alespoň zesměšníš
Bojím se mám strach z vlastního stínu
a on mě stejně pronásleduje
pomalu se za mnou plouží
i když na něj křičím a vyplazuji jazyk
bojím se slyšet pravdu ale i lež
bojím se bojím se bojím
Hořká bezmoc ztracené iluze
všechno mě pronásleduje
a nade vším je tvá tvář....
Strašíte mě jak procházím tichým městem
když se choulím pod blikající lampy
a já na vás křičím
a lidé se otáčejí a divně na mě koukají
a bojí se...
Stejně jako já mají strach
i ty máš strach
a když si říkáš že ne
možná máš strach si to přiznat...
noc cesta ... jen tak přetvářka smutek horror les svoboda žena bolest vzpomínka voľný verš povídka marnost temnota antilistí smrt zklamání srdce horor vztahy aa sex naděje příroda momentka vztah osud pocity fantasy * deprese samota x humor . město poezie touha zoufalství hrůza zima tma erotika pocit mládí .. beznaděj nenávist láska krev sobota sen život emoce realita haiku vyznání čas podzim strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866