22.02.13 | Arcticwolf11, @, další tvorba | 1354 x | vypínač
Vítr kvílí mezi stromy,
ve stráni s opuštěnými domy.
Jeden zvláštní, tichý, stojící
ozařuje ho jen Měsíc svítící.
Dřevo okenic dávno shnilé,
propůjčuje kouzlo temné síle.
O úplňku ozývá se vytí vlčí,
a jen větve mrtvých stromů tu trčí.
Sýček ozývá se z dáli,
žít věčně si zde všichni přáli.
Pak velký vítr začal vát,
a kde kdo se měl začít bát.
Nevěděli jak velké zlo si přejí,
když Smrt obelstíti chtějí.
Tak věčně, ale nešťastně, jako duchové žijí,
jen zlobou a záští se do němoty zpíjí.
Měsíční opar vznáší se krajinou,
nepřej si shledat se s kletbou tajemnou.
zima temnota marnost . zklamání les noc * přetvářka krev strach vztahy tma horor láska beznaděj povídka momentka haiku vztah pocit horror sobota smutek příroda ... pocity srdce .. antilistí voľný verš bolest nenávist sen erotika aa x sex jen tak žena realita vyznání emoce smrt čas mládí touha svoboda humor deprese zoufalství hrůza cesta poezie samota život fantasy osud město vzpomínka podzim naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866