17.07.05 | Kubik, @, další tvorba | 2162 x | vypínač
jednoho dne z rána
spadla hvězda k nohám mým
ani se nesmála
ani neplakala
v tom sněhu by zmrzla jistě
tak jsem ji vzal do dlaní
a ona mi místo vděku
popálila ruce
spadená z nebe hvězdo
na chvíli ozáříš město všech měst
spadená z nebe hvězdo
chtěl jsem tě chytit do dalní
vím že tě zachráním
přál jsem si bohatství, štěstí a lásku
ale ona byla dávno jinde
zmizela mi z dlaní jako vítr
někam pryč
ten pán co stál za mnou od těch dob
žil si jako král
on viděl hvězdu spadnout
a já ne
spadená z nebe hvězdo
ukaž mi prosím cestu všech cest
spadená z nebe hvězdo
tebou nechal bych se vés
tisíckrát svést
spadená z nebe hvězdo
odpusť mi prosím křivdu těch vět
spadená z nebe hvězdo
vrať se mi zpátky do dlaní
ikdyž mě popálíš
ztracená z nebe hvězdo
jednou ke mě spadneš znovu
a já tě nepustím
aa erotika horror emoce * les touha sex srdce realita .. cesta zoufalství vyznání deprese haiku přetvářka vztahy beznaděj smutek život čas hrůza marnost voľný verš ... pocit strach příroda vztah samota zklamání krev noc bolest město humor mládí pocity smrt vzpomínka x antilistí horor osud fantasy momentka sen podzim poezie láska temnota žena povídka sobota naděje tma . zima nenávist jen tak svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866