02.09.05 | Ninive, @, další tvorba | 2171 x | vypínač
Někdy tady, někdy tam,
někdy s vámi, někdy sám.
Stát v louži, ležet v suchu
se zlomenou nohou si podávat ruku.
Chtít a přát si být tu dál,
nikdy nechtít a nepoznat to co já!
Zas a znovu zkoušet začínat,
s člověkem v hlavě se prát.
kdo by vám to mohl vyčítat.
Uměle žít, uměle být, uměle se smát!
Zapomenout na starosti,
žít mezi vámi bez milosti.
Každý večer prožít vlastní konec,
každé ráno se znovu probudit.
Darovat tělo, nikdy nebít sobec,
mít právo všechno sám odsoudit.
Žít každý den stejne je jen jistota,
že nás nikdy nemine ta velká samota.
momentka poezie příroda sen noc vyznání * aa podzim nenávist bolest antilistí voľný verš pocity město temnota smutek krev hrůza čas . vztahy tma marnost vzpomínka strach haiku zima humor beznaděj .. emoce deprese povídka x samota ... mládí realita fantasy sex jen tak erotika život touha žena les vztah naděje osud pocit zoufalství láska zklamání srdce horor horror cesta smrt sobota přetvářka svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866