21.12.04 | Václafka, @, další tvorba | 2155 x | vypínač
Včera šlas domů ze školy,
dnes už tě nikdo nepotká,
tvůj úsměv milý, veselý,
zůstal už jenom na fotkách.
V srdci mém vzpomínek pár,
v nich mezi nás vracíš se zas,
a nesmaže je ani čas,
byť z obrázků by zbyl jen cár.
Vidím tě v lavici ve škole,
v létě na slunci u vody,
jdeš se psem cestou na pole,
u lesa trháš jahody…
Šťastná se zdáš
v jarním tom čase,
on rád tě má
ty jeho zase.
Pak mine den za dnem
v děsném shonu
a ve dni tom chladném
zní hlas zvonu.
Smutně teď umíráček zvoní
v chmurný to podzimní den,
jenom k zemi tvář svou kloním,
vše připadá mi jak zlý sen.
Srdce se mi steskem svírá,
příčinu hledám tvého činu.
Snad pro nic člověk mlád umírá?
Kdo má na tvé smrti vinu?
Starší snad o sto let,
matka tvá hledí do neznáma,
chtěla by vrátit zpátky svět,
své svědomí nejlíp zná sama.
Zda pravdou je, jen ona ví,
žes takový svár měla s ní,
až zapomnělas na svou lásku,
vše vyřešila hrstí prášků…
* temnota . vztah erotika hrůza momentka tma marnost krev svoboda noc sex podzim strach voľný verš horor bolest smrt láska pocity humor pocit nenávist horror x osud antilistí sobota poezie les cesta realita povídka vzpomínka mládí příroda zoufalství beznaděj žena aa .. haiku přetvářka naděje smutek touha jen tak ... samota zklamání vyznání město zima deprese život srdce čas fantasy vztahy emoce sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866