14.01.10 | Tomáš Popelka, @, další tvorba | 1865 x | vypínač
Nevím co říkám a nevím co chci,
možná líbat a možná zmrznul náš cit.
Možná miluju a možná jen utíkám
když tě vidím, tak sbalím saky paky sám.
Co si myslíš? Nejsem archanděl.
Možná tě zkouším, pokušitel, ďábel.
Možná žiju, možná jen přežívám,
když tě vidím, tak sbalím saky paky sám.
Princezna a kdo ví co bude dál,
toužíš po hvězdách,
udělíš každému šach-mat.
Snad miluješ, já jsem tak rád,
snad ucítíš,
že saky paky sám...
přetvářka povídka voľný verš život * podzim zklamání . strach láska pocit samota krev pocity hrůza beznaděj momentka touha naděje ... x město poezie svoboda vztah sex čas vyznání bolest sobota erotika realita emoce noc jen tak aa smrt .. fantasy osud cesta deprese srdce smutek haiku horror horor příroda antilistí nenávist sen mládí tma temnota les humor zima žena vztahy marnost vzpomínka zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866