25.06.06 | boddah, @, další tvorba | 2226 x | vypínač
Znali jsme se už chvíli dlouhou,
pravidelně jsme se vídali.
Tvé tělo, ne city, mě naplňovaly touhou.
To proto jsme spolu spávali.
Proč musels všechno zkazit?
Dávno jinému jsem duši upsala.
Radši nechám se ze skály srazit,
než abych tu s tebou zůstala.
Brzy nad ránem opustím tvé lože.
Vyznals mi lásku, to je ten důvod.
Na to umím říci jen: ,,cože?!“
Nemáš se vyznávat, když naznáš můj původ.
Zda odpustíš mi se ani neptám.
Poslouchat umím jen jeden hlas.
Vždyť v každé slastné chvíli šeptám:
,,AVE SATANAS“
čas antilistí temnota cesta podzim vztahy voľný verš fantasy marnost ... strach deprese nenávist srdce svoboda haiku .. realita . tma sen * beznaděj horror smutek les humor pocit emoce noc mládí momentka sex jen tak zklamání x sobota krev erotika pocity horor zima žena osud samota vztah přetvářka vyznání naděje bolest vzpomínka zoufalství aa hrůza povídka příroda smrt město láska touha poezie život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866