25.06.06 | boddah, @, další tvorba | 2665 x | vypínač
Znali jsme se už chvíli dlouhou,
pravidelně jsme se vídali.
Tvé tělo, ne city, mě naplňovaly touhou.
To proto jsme spolu spávali.
Proč musels všechno zkazit?
Dávno jinému jsem duši upsala.
Radši nechám se ze skály srazit,
než abych tu s tebou zůstala.
Brzy nad ránem opustím tvé lože.
Vyznals mi lásku, to je ten důvod.
Na to umím říci jen: ,,cože?!“
Nemáš se vyznávat, když naznáš můj původ.
Zda odpustíš mi se ani neptám.
Poslouchat umím jen jeden hlas.
Vždyť v každé slastné chvíli šeptám:
,,AVE SATANAS“
, linkuj! 
, jagg 
naděje marnost deprese fantasy temnota láska bolest aa přetvářka sobota .. realita město příroda osud život srdce momentka vztah zima smutek samota vztahy čas sen horor beznaděj strach poezie ... tma žena x cesta povídka svoboda podzim nenávist voľný verš sex vyznání erotika vzpomínka pocit emoce . jen tak haiku pocity * horror humor krev noc mládí hrůza smrt touha zklamání antilistí zoufalství les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867