08.09.07 | mandzusri, @, další tvorba | 1717 x | vypínač
Hraju si na schovávanou s telegrafními dráty,
rozechcělý je můj hlas,
však vzpřímeně kráčím.
Přede mnou mlží se mince
s nebeskými labutěmi tančím.
Kdysi mé peří bylo bílé,
než zhořkl mi dech.
Teď uhýbám plačtivému pohledu,
pavučiny osudu utkány,
dvě jasná světla v dohledu
….…..
na koleje snesly se vrány.
touha fantasy beznaděj podzim pocity bolest život les vztahy noc deprese sobota žena svoboda momentka pocit strach voľný verš haiku cesta naděje sen sex smrt horor krev jen tak zklamání nenávist tma vztah realita x hrůza vzpomínka emoce vyznání město * povídka samota příroda antilistí zoufalství přetvářka ... humor horror mládí marnost temnota poezie smutek aa .. osud . srdce erotika čas zima láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866