10.05.07 | Michala, @, další tvorba | 1918 x | vypínač
Možná a snad tam někde ve stínu doufá,
stejně jako já,
že není jen skutečnost pouhá.
Možná a snad tam někde v temných zákoutích sní,
stejně jako já,
že není na světě jediný svého smýšlení.
Snad budu mít tu čest jeho býti,
třebas jen potravou,
snad nadobro jsem lapena v jeho síti.
Snad já jím a on mnou – jednim se stanem,
navždy spolu,
az do konce byti jen on je mým pánem.
Možná a snad pak pochopím,
stejně jak on,
jak ideály i skutečnosti odcházejí se staletím.
Možná a snad pak jídlo si zprotivím,
stejně jak on,
a všechny své nepřátele postupně umírat uvidím.
momentka povídka zoufalství fantasy sen město zklamání jen tak krev .. cesta voľný verš příroda naděje . žena deprese sobota les bolest aa život vzpomínka * sex tma touha temnota beznaděj osud smutek vztahy humor vztah pocity láska ... hrůza noc horror srdce horor podzim erotika samota strach nenávist antilistí čas realita zima emoce poezie smrt vyznání x svoboda haiku marnost pocit přetvářka mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866