Nokturno.net / tvorba / dílko

Zneuctěná řeholnice
řádu nečistého,
chtíčem kalí zřítelnice
boha jediného
Je špatně jí a naříká,
na noci hvězdou pozměněné,
vždyť ve tmě není hříšníka,
vždyť ve tmě všechno slastné plémě…
…utíká…

Kněz si duši neuhájí,
tam, kde sedím,
tam, kde žiji,
a doufat jen, že v jeho ráji
vzory se mu neopijí?
Pláčeš, znovu, znovu, znovu,
ať jsi mnich či řeholnice,
ach, luna je tak často v novu,
tak krutě zvoní polednice
…klekání…

Neplač,
neplač v nečistého,
zahal tělo v černou kutnu,
vždyť boha svého jediného
nepřemluvíš, aby loutnu
zlatou ze zad sejmout chtěl,
by struny v dlaň jsi zanořila,
by jeden svět byl ze dvou těl,
by bůh ten snad ti párkrát svítit
...zapomněl...