15.02.07 | Ferrante, @, další tvorba | 2318 x | vypínač
Ten vítr mě ovanul,
já přála si být jeho milenka,
něžně mě obemknul,
a já poslouchala.
Šeptal a sliboval..
Ne, to slibovalo moje srdce,
slibovalo věrnost, důvěru a pravdu..
jak pošetilé bylo…
nic není..
nic mě nemůže hřát..
vítr si povane dál,
a jiní s ním budou spjati..
Jak všechno pomíjí..
Láska, žal, smutek i život..
Ale já nechci,
chci ten vítr cítit pořád…
, linkuj! 
, jagg 
jen tak antilistí touha sobota samota láska humor pocity voľný verš deprese osud smutek žena hrůza sen svoboda sex strach srdce pocit město haiku nenávist erotika ... zoufalství horror fantasy realita vyznání život cesta aa vztahy povídka * poezie .. krev marnost podzim temnota zima beznaděj . tma emoce čas les příroda horor noc přetvářka vztah mládí naděje x zklamání momentka vzpomínka bolest smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867