14.04.09 | VelkaAnemone, @, další tvorba | 2876 x | vypínač
Je první a poslední,
je zvláštní a nestálá,
je pokaždé jiná a nevšední.
A když k ní vzhlížíš
ve svitu pouličních lamp,
na co asi myslíš?
Lásko, tolik Tě miluji…
Prstem kreslíš souhvězdí,
pět hvězd nás dvou - nás zamilovaných.
Do nebe rychlík nejezdí,
ale já Tě tam jednou vezmu.
Lásko, na co teď myslíš?
Na kolena klesnu
a povím Ti, jak Tě miluji…
Ale Ty jen vzhlížíš k noční obloze.
Večernice a Kasiopea - hvězdy v milostné poloze.
zima smrt vyznání vzpomínka město příroda beznaděj cesta poezie žena vztah bolest podzim pocity temnota hrůza sobota přetvářka srdce .. pocit horror aa čas svoboda * . ... touha marnost nenávist smutek realita zoufalství zklamání samota horor krev erotika x povídka haiku sen les humor fantasy noc život antilistí tma naděje emoce momentka jen tak vztahy sex strach mládí láska deprese voľný verš osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867